Desátý týden - Kenting take two

Další víkend jsme se opět připojili k učitelům a vyrazili jsme znovu do Kentingu, tentokrát ale na celý víkend. Složení bylo z části podobné, jako při posledním výletě na ostrov Liuqui jen se rozšířilo o další lidi. Z původního složení nejel jen manžel učitelky Yu-Ping, nová pak byla rodina Dannyho Wanga (4 lidi), rodina jedné jiné učitelky (3 lidi), učitelka Moon a ještě dvě další učitelky. Bylo nás tentokrát tedy asi 16 a celá výprava se naskládala do 3 aut.
Sraz byl jako obvykle v brzkých ranních hodinách u školy. Když jsme se všichni setkali, mohli jsme se nalodit a vyrazit směr jih. Cestou jsme se zastavili ještě u Che Cheng Fu An Temple, tedy u stejného chrámu jako na zpáteční cestě z Nanrenu v Březnu. Někteří z výpravy zastávku využili k duchovním účelům, ale každopádně všichni jsme ji využili k účelům tělesným. :) Dali jsme si tu vyhlášenou pochoutku a to led s nějakou sladkou směsí fazolí.

Rodina Wangových baští led s fazolemi, nám to ale tak nejede ;)

Pokračovali jsme dál, dali jsme si ještě zastávku na skutečný oběd a nakonec jsme se ubytovali v hotelu Kenting Chinatrust Inn v Hengchunu. Hengchun je historické město, které je zároveň takovou branou do Národního parku Kenting.

Náš hotelový pokojík.
Podezřívám naše učitelské kamarády, že nám zatajili skutečnou cenu a platili jsme jen část. :)

Prakticky jsme jen vyházeli nepotřebné věci z batohů a nechali jsme si tam jen to nutné na odpoledne, kdy jsme se vydali šnorchlovat ke korálovým formacím. Pro tyto účely je překvapivě velice vhodná pláž u jaderné elektrárny. Nejdřív jsme si ale vypůjčili výstroj. Každý, od nejmenších po největší vyfasouval neoprenovou kombinézu i s botami a potápěčské brýle se šnorchlem a plovací vestu. Jen co jsme stihli nafotit nějaké fotky a zpotit se jako prasata, naskákali jsme do mikrobusu, kterým nás průvodci (s psíkem jehož jméno v překladu znamenalo "Košík na ovoce") dovezli na místo.

Potápěči na startu se zatím koupají jen ve vlastním potu.

Vyčistili jsme brýle nějakými lístky a pustili jsme se do čvachtání u břehu. Ze začátku jsem byl dost zklamaný, protože těsně u břehu nic moc zajímavého nebylo a průvodcům trvalo nějakou dobu, než všem pomohli s utěsněním brýlí. Pak jsme se ale chytli všichni za vesty a průvodce nás vzal dál. Pohled pod vodu pak byl jako v televizi a nemohl jsem z barevných rybek a korálů odtrhnout oči. Odtrhnout se mě donutila příroda a musel jsem si odskočit, pak jsem se ale zpátky do studeného mokrého neoprenu neodvážil a tak jsem poslední minutky u vody věnoval hledání hezkých korálků na pláži.

Vyrážíme ke korálům v doprovodu psíka "Košík na ovoce".

Večer jsme pak udělali procházku po Kenting Road, která představuje hlavní tepnu národního parku a také centrum nočního života. Je to takový mix promenády v letovisku u vody a místního night marketu a Stodolní, od všeho trochu. Prošli jsme pár obchodů, koupili pár dobrot, zahráli si pár venkovních her, jako házení šipek do balonků a podobně. Ještě jsme se prošli po noční pláži a vyrazili jsme zpátky na hotel. Tam na nás ještě čekala drobná oslava narozenin dcerky Dannyho Wanga, Jolin.

S Klárkou na noční pláži.

Vstali jsme ráno a užili si snídani formou bufetu. Měli jsme na neděli naplánovanou návštěvu nějaké lesní rezervace, ale od místních jsme se dověděli, že stojí za... resp. že nestojí za návštěvu. Tak jsme dopolene vyrazili na pláž a užili si ještě taky trochu vody. Zkusili jsme i nějakou tu atrakci - jízda na nafukovacím cosi za vodním skůtrem. Před obědem jsme pak vyklidili pokoje a vyrazili jsme na zpáteční cestu.

Rychlá projížďka na nafukovacím cosi.

Nejdřív jsme si ještě prošli Hengchun. Největší atrakcí je tady historická zeď se zachovalými branami. Po obědě jsme tedy dvě tyto brány obhlídli a skočili koupit popcorn, který jsme chtěli použít na další zastávce.

Největší a nejznámější brána v Hengchunu.

Stavili jsme se totiž ještě u Chuhuo Nature Fire. Je to místo, kde se ze země uvolňuje plyn, který okamžitě hoří. S popcornem, který jsme pořídili, jsme si chtěli užít trochu zakázané rebélie a připravit si ho na tomhle ohni, ale co čert nechtěl, zrovna přijela výprava z nějaké základní školy v Tainanu, a tak jsme se neodvážili.

Holubí bezdomovci se ohřívají u Chuhuo Fire.

Odvážili jsme se si dát Coconut juice. Překvapivě ale nechutnal skoro po kokosu a navíc byl ještě slaný. Inu řeknu vám, žádný zázrak, ale asi to bylo tím, že kokosy byly mladé a neuzrálé.

Kokosový džus (resp. kokosové mléko) přímo z mladého kokosu.
...sorry Danny for that picture ;)

Poslední zastávka cestou domů pak bylo Fangliao a konkrétně pak F3 Art District. Je to čtvrť města, kam přesídlili umělci nejrůznějších oborů a vytvořili tu takovou komunitu. Mají tu své dílny a obchůdky, které je možné navštívit, podívat se, jak se jednotlivá díla vytváří, zkusit si to a případně si něco také koupit. Po tom, co jsme si to tu prošli jsme vyrazili zpátky do Tainanu.

F3 Art District má zajímavou atmosféru.

Další týden utekl jako voda. Práce jde v některých třídách lépe v jiných hůře, s některými je velká zábava jiní jsou jak mátohy nebo zlobí. Občas se připojím k učitelům nebo žákům a zahraju si basketball nebo bedminton. Hlavně ale čas utíká rychle proto, že si uvědomujeme, že se nám to tu krátí a my ještě chceme vidět dost věcí. Pomalu se pouštíme do plánovaní posledních výletů a především toho největšího na východní pobřeží ostrova. Snad se nám to podaří a z výletu se nestane fiasko :)