Pátek dvacátého - Poslední den školy

Včera byl pátek 20. května a poslední den, kdy jsme učili naše třídy. Je až neuvěřitelné, jak nám za ty tři měsíce všichni tady přirostli k srdci, a tak to byl skutečně smutný den. Už v průběhu týdne několik slziček ukáplo nám i naším studentům, dostali jsme nespočet vzkazů a drobných dárků a studenti nás na každém rohu ve škole odchytávali na fotky a prohodit pár větiček. Ve čtvrtek ráno jsme také měli poslední rozloučení se školou před nastoupenými třídami v tělocvičně. Sami jsme měli nějaký proslov, ukázali jsme několik fotek, pustili nějaké to video a od školy dostali plakety a dárky.

Poslední hodina s třídou 111.
Teacher Vašek se svými studenty. ;)

Pátek byl ale ještě o krok dál. Pátek jsem měl dost vyučovacích hodin a obvykle to nebylo z těmi úplně nejšikovnějšími studenty, ale i ti mi připravili několik přijemných rozloučení. Zasypali mě různými dárky a pamlsky a připravili několik prezentací a videí.

Malá párty s učiteli z našeho kabinetu.
Co učitel a učitelka to skvělé a milá osoba.

Před poslední hodinou jsem měl volno a to vyplnila párty s učitelkami a učiteli z našeho kabinetu. Připravili pohoštění - nějakou pečenou kachničku a další pamlsky a pití. Strávili jsme tak s nimi skvělou hodinku, kdy nám dali také takovou knížečku s jejich fotkami a vzkazy. Musím říct, že jsme se dostali skutečně do skvělého kolektivu a do školy jsme se těšili i kvůli nim.

Prohlížíme si knížečku se vzkazy a fotkami.
I tady jsem byl dojatý :)

Pak následovala poslední hodina, kterou jsem rychle prolétl (jako všechny své poslední hodiny) a na konci jsme nechal prostor pro společné fotky. Všichni tak vždycky vytáhli mobily a nestačil jsem se ani pořádně otáčet.

S Ginou a Debbie, skvělými děvčaty ze třídy 209, poslední páteční hodiny.
209 měla mezi učiteli špatnou pověst, ale bylo tam moc fajn lidí.

 Po poslední hodině jsme měli připravené párty od speciální třídy. Je to třída dětí vyjímečně nadaných, posbíraných z jiných tříd druhých ročníků, kteří absolvují takto hodiny dohromady, a proto by naše přednášky s vlastními třídami neabsolvovali. Když nás ale poprosili, jestli bysme nemohli nějaký čas trávit i s nimi, tak jsme souhlasili a v pondělí po škole jsme jim vždy hodinku věnovali. V pátek nám to vrátili i s úroky.
Na stole nám po škole leželi pozvánky, a po připravených šipkách jsme vyrazili do jejich třídy do nejvyššího patra budovy. Otevřeli jsme dveře a zkropila nás sprška konfet. Na sražených školních lavicích uprostřed bylo připraveno pohoštění, pizzy z Pizza Hut (dost drahý) a nechyběly ani naše oblíbené čajíky (Milk tea s coconut jelly je nejlepší ;)).

Párty se speciální třídou. Muselo je to stát dost peněz a příprav.
Moc jsme si to s nimi užili. Nikdo pro nás nikdy nic podobného nepřichystal.
Trošičku mi zkomolili jméno. Věděli, že v jméně Vašek je háček, ale nějak to pomotali s Václav. ;)

Přišla první serie dárků, kdy jsme rozšlapávali balónky s čísly a dostali jsme ten dárek, jaké číslo bylo ve vylosovaném balonku. Vlastně to byla jen taková hra, protože nám stejně rozdali všechny dárky.

Klárka asi rozšlapává balonek. Jaký dáreček si tedy odnese ona? ;)

Pak jsme čekali na další překvapení. Ze školního rozhlasu na všechny strany začali volat, jak jim budeme chybět, a že nás mají moc rádi, že na nás budou vždycky vzpomínat. Následovala nějaká jejich oblíbená písnička o loučení.

Bylo to moc dojemné.

Připravené pro nás měli i další aktivity, jako házení kostkou, kdy každá strana představovala nějaký úkol a podobně. Celou akci jsme si moc užili a ani jeden jsme se neubránili slzám. Studenti byly odolnější a plakali jen někteří. Na tyhle lidičky se prostě zapomenout nedá a doufám, že až vyrostou a z chlapců a děvčat se stanou muži a ženy, že budou stále tak fajn jako doposud.
Párty ve škole skončila před sedmou a vyrazili jsme ještě na večeři s Dennym a dalšími učiteli do Thajské restaurace. Po jídle jsme se pak přesunuli s jedním učitelem a jeho manželkou (původem z malajsie) do další restaurace, kde jsme se setkali s jejich známými a ještě jsme se pak přesunuli k někomu před dům na ochutnávku čajů a nějakých dalších pochutin (třeba malý krabík v celku). Zahrál jsme si nějakou hru s kostkama, která připomínala Macháčka (kterého jsem už zapomněl, tak je to třebas to samé).

Ochutnávka čajů a pálenky a dalších pochutin ve společnosti přátel jednoho učitele.

Do postele jsem ulehal smutný, ale zároveň i šťastný.