Tchaj-wan po katastrofě v Japonsku

Dnes, ve středu 16. března jsme s Klárkou ucitíli naše pravděpodobně první drobné zemětřesení. Ve 21:12 jsem seděl na židli a venku projelo auto. Země se asi na sekundu, dvě trochu zatřásla a pak už nic. Klárka mi po 10 minutkách volala, že něco cítila, tak jsem si uvědomil, že já taky.

První zemětřesení, co jsem v životě ucítil. :)

Napadlo mě proto napsat pár vět o tom, jak to tady na Tchaj-wanu vypadá po tom, co v relativně blízkém Japonsku udeřilo podle údajů páté největší zemětřesení v novodobé historii, vyvolalo ničivou tsunami a poškodilo jadernou elektrárnu Fukušima. Z domova se mě kde kdo ptá, jestli jsme v pořádku. Ano, jsme úplně ok. ;)
V odpoledních hodinách, kdy udeřilo zemětřesení jsem měl volnou hodinu, tak jsem listoval internetem a narazil jsem na novinku, co se právě děje. Byl jsem praticky první okolo, kdo o katastrofě věděl. Posléze se objevila na internetu zpráva, že také Tchaj-wan vyhlásil varování proti přílivové vlně tsunami. Jen jsem se o tom zmínil jiným, jejich reakce byly klidné. Tvrdili, že o ničem ještě nevědí, ale že mám být v klidu, že Tainan je bezpečné místo. Následovala moje poslední hodina, od 16:15 jsem měl hodinu a tak jsem se zmínil, jestli náhodou neslyšeli o zemětřesení a varování. Nikdo ze studentů nic nevěděl, až se v průběhu hodiny ozval školní rozhlas, který předal varování a radil studentům, aby nechodili večer na pobřeží a pláž.
S Klárkou jsme se proběhli po přístavním parku a nebyli jsme tu ani tak zdaleka sami. Zemětřesení a tsunami tedy pro Tchajwan neznamenalo prakticky nic. Zdá se mi, že o trochu větší obavy vyvolává až krize kolem jaderné elektrárny Fukušima, která byla poškozena nebývale silným zemětřesením a také ničivou vlnou. Při obědě s ostatními učiteli sledujeme polední zprávy, kde se často probírá směr větru, který by mohl přivanout radioaktivní oblak. Je to docela změna, protože předtím se ve zprávách probírali jen skutečné hlouposti, jako zdražení nudlí, opilec na záchytce, nebo hvězdy televizní šou podobné českému Do-Re-Mi. :) Zatím je počasí přívětivé a vane směrem na východ, tedy nad oceán. Ale ani zprávy o této nukleární katastrofě nevyvolávají žádné větší obavy a strach a všude panuje uvolněná nálada jako vždycky. Nejvíc se bojí asi Klárka, která už už přemýšlí o jodových tabletách.
Osobně věřím spíš těm názorům, že i kdyby vítr vanul naším směrem, tak vzduch nebude nikterak výrazně ohrožovat zdraví. Zdali vůbec ve vzduchu zůstanou nějaké zbytky radioaktivních látek, bude jich pravděpodobně skutenčně velice malé množství.
Ovšem pouze za předpokladu, že se situace ve Fukušimě nijak dramaticky nezmění. Žádný z názorů, které jsem četl ale nepředpokládají, že by se v Japonsku měl odehrát další Černobyl.