Čtvrtý týden - Language

Víkendy tu máme poměrně nabité, protože je to jediný čas, kdy můžeme podnikat nějaké výlety. Přes týden učíme, a když má volno jeden nemá obvykle volno ten druhý.
V sobotu nás odpoledne vzal kamarád ředitele Wanga na pláž zablbnout si na plážových motorkách, resp. čtyřkolkách. Sranda to byla :) Hlavně pro ostatní na pláži jsme byli centrem pozornosti... dva běloši se prohánějí na Tchajwanu po pláži na motorce...

Plážová motorka.
Při jízdě vzadu jsem neviděl přes Klárky hřívu vlasů :)

 Pak jsme byli pozvaní k nim domů, ale dostali jsme stinky tofu (smradlavé tofu, o kterém tu básní, ale teda mě si nezískalo) a sami se věnovali práci, než dorazí z cram school synkové, takže jsme tam jen tak sami poseděli.
Na neděli jsme měli program s mojí homestay family. Vyrazili jsme kolem poledního do Kaohsiungu (vyslovuje se to "Gaušon"), druhého největšího města po Taipei. Dojeli jsme do přístavu, tam jsme nasedli na loď (jakýsi trajekt nebo přívoz přes zátoku) a přepluli jsme kousek do jiné části města.

Jeden trajektík vyfocený z druhého. Jezdily každou chvilku.

 Prošli jsme tu uličky s obchůdky a zkusili nějaké místní pochutiny a hry. Tchajwanci tyhle trhy asi opravdu milují, protože tu bylo dost rušno.

Ruch v Kaohsiungu.

 Nakonec jsme dorazili na pláž QiJin Coast park (podle starého přepisu také Cijin). Udělali jsme pár fotek, proběhli jsme se po tmavém písku a zkusil jsem si nějakou podivnou hru, kdy se hází a chytá lehký plastový míček do takové rakety. Trochu to připomínalo lakrosku. Pak jsme jeli zase zpátky, tak nám bylo trochu líto, že jsme toho moc neviděli... Uvažujeme, že se do Kaohsiungu podíváme někdy ještě sami.

Pláž QiJin Coast park. Na koupání to ještě moc nebylo.

 V prvních týdnech jsme ve škole mluvili o sobě, odkud jsme, co máme rádi, co neradi a proč jsme se ocitli na druhém konci světa. V další lekci jsme se pustili do drobné lekce Českého jazyka a v rámci toho jsme se pokusili se naučit i některá slovíčka v čínštině a Tchajwanštině. Ačkoli tvrdí, že jsou si oba jazyky podobné, mě připadají podle slovíček, které umím, jako značně odlišné. Navíc se mi kašel nelepšil, tak jsem se zase podíval za doktorem a nasadil mi nějaký léky na celý týden.
Naštěstí tato hodina studenty velmi bavila. Nejen, že se snažili vyslovovat česká slova s R a Ř, ale někteří si dokonce i dělali poznámky. Ovšem největší srandu měli ze mě, když jsem se snažil vyslovovat něco čínsky a tchajwansky. Pro evropana je těžké především vystihnout melodii slov. Navíc některé hlásky jsou s takovým přídechem, jiné stejné bez. Zní to trochu jako K a KCh. Snad se mi podaří vypracovat i nějaký slovníček, který bych mohl postupně aktualizovat.
Během týdne jsme také museli navštívit pár základních škol. Naše úloha byla jen potřást si rukou s ředitelem a zamávat a pozdravit děti. Pak jsme zase naskákali do auta a zpět. Studentky tanečnice vypilovali vystoupení a v poslední škole dokonce přidali nový taneček. Ukázka robotů taky fungovala lépe než na poprvé.
Ve škole si studenti mohou vybrat, v jakém klubu budou a podle toho se pak věnují různým aktivitám. Děvčata mohou chodit do tanečního klubu, klubu líčení (ale do školy se líčit nesmí, tak nevím, jak to funguje ;)), další se věnují robotům, nebo třeba pěstování kytiček, nějaké roční výrobě či starým filmům.
Ke konci týdne mi kašel začal ustupovat, a na další vikend jsem už byl relativně fit.