Pátý týden - Republika ve škole, Nanren o víkendu

Další víkend jsme v sobotu měli aktivitu s učitely. Vstávali jsme před šestou hodinou, protože už v 6:20 jsme měli odjezd do PingTung county na jihu Tchajwanu, přesněji do Nanren Ecological Protected Area. Jedná se o chráněné území, kam je možný vstup jen na speciální povolení, které ale škola měla.
Ráno jsme tedy naskákali nevyspalí do autobusů a vyrazili jsme. V autobuse jsme dostali snídani - takovou rýžovou tyčinku s masem a sojové mléko. Asi po 2 a půl hodině jsme dorazili do chráněného parku Kenting, který se tu taky nachází a tam jsme si sedli do sálu, kde nám pustili film o Nanrenu - samozřejmně v čínštině, tak jsem místo toho podřimoval. :) Pak jsme se vrátili zase do autobusu a jeli blíž.

První kroky po Nanrenu.

Vystoupili jsme na začátku stezky, která vede k jezeru Nanren. Ke vstupu je potřeba povolení a nepouští tedy každého. Museli jsme mít s sebou pasy, ze kterých si opsali totožnost. Pak nám porozdali oběd - původní strava tchajwanských aboriginců - zabalené cosi v listech bambusu. Po jídle jsme vyrazili.
Konečně jsme si trochu užili místní přírodu. Byl to takový mix džungle a lesa. Stromy tu byly jiné než u nás, kapradiny velké jako stromy, a zvuky podstaně odlišné. :)

Kapradí velké jako stromy.

 Měli jsme s sebou také průvodkyni ale opět mluvila jen čínsky, naštěstí paní ředitelová nám leccos přeložila, tak jsme nebyli úplně mimo. Po 4,3 km jsme dorazili k jezeru. Věřím, že je to tu jedinečný ekosystém, protože byl trochu podobný našim jezerům. Procházka to ale byla moc přijemná a byl jsem rád, že jsem se konečně dostal někam do přírody.

Cílové foto nejpomalejší skupiny. :)
Brýle jsem si rozbil asi před 5 minutami, ale ještě to nevím. :)

 Cestou zpátky jsme se ještě zastavili u chrámu Che Cheng Fu An Temple, který je největším chrámem boha země na Tchaj-wanu. Vyběhli jsme až do nejvyššího patra a zase zpátky, proběhli jsme trhy kolem a hurá domů.

Che Cheng Fu An Temple.

Neděli jsme využili k prohlídce dalších míst v centru Tainanu. Udělali jsme takový drobný okruh. Zase jsme vyrazili autobusem 88, jako posledně (jízdenka je jen za 18 TWD) a pokusili jsme se navštívit tentokrát jiná místa, než posledně. Cestou jsem si vyfotil mohutnou Tainan City Hall, která je docela blízko mému domovu.

Radnice v Tainanu focená z autobusu ;)

 Minuli jsme tedy i Chihkan Tower a jeli o pár zastávek dál. Vystoupili jsme poblíž Confucian Temple. Ještě než jsme ale vešli do jeho areálu, prošli jsme parkem okolo, blízké základní školy, která snad kdysi fungovala jako škola bojových umění. Pro focení chtivé tchajwance tu měli krmítka pro veverky a tak se kolem nich nesbíhaly jen zvířátka, ale i fotografové.

Veveřice a nožiska fotografů. (jako bonus pták přihlížející)

 V areálu Confuciova chrámu nelze přehlédnout mohutný banánovník (Update: Opět se jedná o strom banynan), prý nejstarší na celém Tchaj-wanu. Sice je to už docela pahýl, ale prý se jej snaží dobrovolníci ještě zachránit. Kolem chrámu je velice přijemný parčík, ale vstup do samotného chrámu je zpoplatněný... a já jsem si zapomněl průkazku od školy na vstupy zdarma... Inu tak jsem si zaplatil asi 25 TWD.

Nejstarší pahýl na Tchaj-wanu.

 Ačkoli se jedná o chrám, nikdy pravděpodobně nesloužil k náboženským účelům, ale vždy fungoval jako škola. Nejsou tu tedy žádné sožky bůžků, ale jen řady destiček s nápisy. Naproti vstupu do chrámu je pak stará kamená brána, za kterou vede úzká ulička se stánky, kavárnami a restauracemi. Tady jsme našli restauraci s anglickým menu (a s obrázky), takže jsme měli objednání oběda zjednodušené.

Část Konfuciova chrámu.

Po jídle jsme pak pokračovali ke Great South Gate. Jedná se o zbytek opevnění Tainanu. Kolem je opět malý park s "lesem kamenných desek", s různými nápisy a schematy.

Velká jižní brána ze strany od školního hřiště.
Na hezčí stranu mi nestačila baterka :)

 Dále jsme pokračovali k Temple of Five Concubines. Jedná se o chrám s hrobkou. V té leží pět konkubín prince Zhu Shugui, který spáchal sebevraždu, když viděl, že jeho dynastie končí. Svým konkubínám před smrtí poslal zprávu, že je propouští, ony se ale rozhodly obětovat život společně s ním a oběsily se. Vedle chrámu je pak malý oltář, kde se zabili při stejných událostech také dva eunuchové.

Pět konkubín jako zamlada.

 Pak jsme chvilku hledali Fahua Monastery (temple). Leží trochu zastrčený od ruchu velkých ulic a je to tak velice klidné místo. K tomu uvnitř probíhali zrovna jakési meditace mnichů.

Brána do kláštera/chrámu Fahua.

 Další naší zastávkou byl Koxinga Shrine, který je jednou z těch významnějších turistických atrakcí v Tainanu. Koxinga byl vojevůdce oddaný dynastii Ming, který na Tchajwanu zanechal nejednu stopu. Tou nejhlubší je pravděpodobně vyhnání Holanďanů, ale ta není jediná. Právě tady se o něm člověk doví nejvíc, protože se tu veškeré infocedule věnují prakticky jen jemu. Vedle je opět parčík s jezírky a můstky a také velká socha Koxingy na koni - něco jako ten náš kůň na Václaváku. :)

Vstupní brána do Koxinga Shrine.

Kousek od Koxinga Shrine je ještě menší chrám Lady Linshui Temple. Lady Linshui představuje bohyni početí a plodnosti. Byla to ale poslední naše zastávka za den a už jsme jen mašírovali na autobus a domů.

Parčík u Koxinga shrine.
Za altánkem je vidět kousek "Koně" za mostíkem je vidět kousek chrámu Lady Linshui.

Ve škole v týdnu jsme pak opět učili. Začínáme se trochu rozjíždět. S některými třídami, které jsou aktivní neuděláme zdaleka tolik, jako s těmi, které spolupracují méně. Některým jsme tak už povídali o České republice. Několikrát jsem se v hodinách obětoval, a když mi oni byli ochotní zazpívat Tchajwanskou hymnu, pokusil jsem se já o tu naší. Hodiny nejsou pro studenty už tak zábavné jako hraní si s českými a čínskými slůvky, ale zase mám pocit, že v některých třídách alespoň někteří studenti odhodili ostych a víc se zapojují... na druhou stranu jsou tu ale i tací, kteří odhodili ostych a víc se zapojují do rušení hodiny :)
Jsem taky konečně pořádně fit, tak mi to snad vydrží a zapojím se zase do nějakého toho sportu.